Stavebnictví, obchod, zdravotnictví, služby, informační technologie… V Česku není pracovní odvětví, kde by Ukrajinci nenašli místo. A firmy je chtějí. Využít pracovní sílu, která se k nám dostává, je za současných podmínek pro obě strany výhodné.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Skladník, pokojská, pomocnice na poli či v kuchyni, dělník na stavbě… To jsou místa, na kterých jsou Češi už léta zvyklí pracovat spolu s Ukrajinci. Pracanti ukrajinské národnosti tvořili v zemi ještě před válkou největší skupinu zahraničních zaměstnanců ze států mimo Evropskou unii.

Za tu dobu si i v tuzemských firmách vybudovali pověst spolehlivých a pracovitých zaměstnanců. A pokud se podaří sehnat na inzerát další síly, budou nám v létě Ukrajinci zase umývat auta v Říčanech u Prahy, obsluhovat v „mekáči“ v Táboře, stlát postele v apartmánech v jihomoravském Drnholci anebo stavět domy.

„Uplatnění u nás najdou nejčastěji muži na pozici stavebních dělníků a techniků, ale také ostrahy budovaných lokalit s novými domy. Zaměstnání a finanční ohodnocení poskytujeme ale i ženám, například v oblasti úklidu dokončených domů,“ říká Jan Šimša, spolumajitel stavební společnosti Oir Trading.

Ale to zdaleka není vše, co nyní český pracovní trh Ukrajincům nabízí. S ohromnou vlnou běženců, kteří utíkají před válkou, přicházejí do Česka také lékaři, zdravotní sestry, inženýři, řemeslníci, předáci z výrobních podniků, učitelé, IT specialisté a další profese.

„Byla by obrovská chyba chápat uprchlickou krizi jenom jako pokračování tendence, jaká vůči Ukrajincům na českém trhu práce léta panuje. Oproti situaci před válkou se velmi liší profesní profil příchozích. Nyní do Česka proudí průřez celou populací, od lidí s nízkou kvalifikací až po špičkové odborníky ve svých oborech,“ míní Richard Jahoda z auditorské společnosti Grinex.

Kdo získá více odborníků?

Příliv specialistů sledují ne desítky, ani stovky, ale tisíce českých firem a podniků, které by chtěly do svých týmů získat nové posily. Dříve narození oprašují ruštinu, mladší podnikatelé za pomoci překladače oslovují Ukrajince na vlastních webových stránkách i pracovních portálech.

„Máme u nás jednoho inženýra z Ukrajiny, který k nám přišel ještě před krizí, a jsme s ním spokojeni. Proto bychom nyní rádi nabrali i dalšího odborníka,“ říká Tomáš Charvát z firmy ZK – Brno, která na pracovním portále Profesia.cz v sekci určené pro ukrajinské občany hledá vystudovaného geodeta či geodetku.

O specialisty, zvláště v oboru informačních technologií, se s českými firmami „přetahují“ na inzertním webu i ty ze sousedních zemí. Jen na Slovensku nabízejí programátorům z Ukrajiny téměř tři stovky míst. Další volné pozice jsou v Polsku, ale také v Lotyšsku či Litvě.

Podle headhunterky Barbory Tomšovské máme také deficit v řadě dalších oborů, kde lze využít i cizince s vyšší kvalifikací. Třeba v nemocnicích.

„Strach z toho, že nám Ukrajinci vezmou práci, opravdu není namístě. Aktuálně je český pracovní trh stále přehřátý, firmy nabírají ve velkém a mají problém obsadit všechny volné pozice. I když využít novou pracovní sílu přinese určité výzvy. Do včerejška to byly přece jen podřadnější a podpůrné práce, které zde Ukrajinci vykonávali. Ano, ty zůstanou, ale s mladou generací se mohou posunout i na ta kvalifikovanější místa,“ domnívá se Tomšovská.

Zatím jen nakrátko

Doposud stále platí, že do Česka přicházejí především ženy s dětmi, které stojí zatím spíše o manuální a krátkodobé brigády či zaměstnání, aby mohly zabezpečit rodinu. Počítají s tím, že se na Ukrajinu vrátí hned po ukončení války. To se hodí i firmám, jejichž podnikání je závislé na jarní a letní sezoně. Podle Úřadu práce ČR u skoro tří čtvrtin volných pracovních míst stačí zaměstnavatelům základní vzdělání.
„S příchodem jarního období dochází k rozjezdu sezonních prací. Firmy momentálně hledají nové zaměstnance v zemědělství, lesnictví, ve stavebnictví a v logistice. Dlouhodobý zájem mají i o kvalifikované řemeslníky a výrobní dělníky. Zároveň roste poptávka měst a obcí po pracovnících na veřejně prospěšné práce,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.

Jaké typy pozic plánujete obsadit?

  • Nekvalifikované a manuální: 67 %
  • Kvalifikované technické: 39 %
  • Kvalifikované netechnické: 29 %
  • Služby: 20 %
  • Manažerské: 10 %

Zdroj: průzkum HR Pulse zaměřený na ochotu a připravenost českých firem přijímat běžence z Ukrajiny, Profesia.cz, duben 2022

Podle aktuálního průzkumu pracovního portálu Profesia.cz je ochota českých firem zaměstnávat příchozí z Ukrajiny poměrně velká, mnohé ale nejsou schopné nabídnout místa okamžitě, bez přípravy. „Nadpoloviční většina firem, 59 procent, v průzkumu uvedla, že jsou ochotné na částečný či trvalý úvazek běžence zaměstnat, a to i s vědomím toho, že jde převážně o ženy, většinou s dětmi,“ říká Michal Novák z Profesia.cz.

Podniky, které mají s Ukrajinci dlouhodobé zkušenosti, jim nabízejí běžné pracovní smlouvy s náležitými právy i povinnostmi. „Tito pracovníci jsou plátci daní a sociálního pojištění. Nezatěžují tedy český finanční systém. Ze zkušenosti můžeme potvrdit, že ukrajinští zaměstnanci neobírají o pracovní příležitosti české občany. Zájem Čechů pracovat na nižších pozicích na stavbách je totiž velmi nízký až mizivý,“ říká Jan Šimša z Oir Trading.

Lidé se speciálním vízem ke strpění a k dočasné ochraně mohou od 21. března v Česku pracovat bez povolení, práci mohou získat volně bez překážek.

Autor: Bohdana Jarošová